Den sedmý (26.7.2025)

Po noční bojovce se tábořištěm neslo ráno jen klidné oddychování malých samurajů. Tak jsme se rozhodli si přispat ;-)

Na ranním nástupu se po vyhlášení výsledků z předešlého dne opět změnilo pořadí klanů ve vedení. Po delší nadvládě Hamaki je nyní, ale jen těsně, ve vedení Musashi.

Po snídani jsme se dozvěděli, že Kumo Wagashi mezi nás nasadil infiltrátory. Tito zvědové mají určité rysy a úkolem dětí je je najít a odhalit. V celém hracím lese byly rozvěšeny podobizny samurajů se jmény a děti měly za úkol je najít a zapamatovat si právě ta jména... První hra, kdy děti ne zcela uspěly. Někteří infiltrátoři byli tak dobře maskovaní, že se je nepodařilo odhalit.

Jelikož tradičně jedeme prostřední týden na vodu, proběhlo ještě před obědem rozdělení se na vodáky a suchozemce.

A pomalu se naše programy rozdělily. Vodáci postavili a zkompletovali stany na vodu, vyslechli a shlédli vodácké školení v zátoce.

Úplně bych zapomněla zmínit, že jsme byli na pár hodin všichni vyřazeni ze hry, protože k obědu byly Zuzančiny slavné špekové knedlíky. A těch se nedá ne nepřejíst, nestydím se říct nepřežrat. Takže dřímající poledňák byl nutný.

Během odpoledne jsme stihli ještě pár zápasů v jeggeru. Bohužel ne celý turnaj. Snad zítra. Tak nějak bychom potřebovali mít ty dny o hoooodně delší.

Po večeři a večerním nástupu, pár písniček u buřťáku a už tolik očekávaná scénka a v ní odhalení pokažených obrazů Onamushiho a tudíž neúspěch Kumo Wagashiho ve snažení se o spojenectví s armádou démonů z Jomi.

Na cestě z Jomi však Wagashimu zlá čarodějnice odhalila tajemství, jak víc by mohl obyvatelům Honšú zaškodit. Darovala mu onyxový kámen a pověděla, že pokud zabije posvátného hada, který o každém úplňku musí sežrat kapybaru, pak slunce nad Japonskem už nikdy nevyjde.

Dobrou noc.