Den šestý (26.7.2024)

Den šestý (26.7.2024)

26.07.2024
Kategorie: Online z LT, 2024
Štítky: Tábor, Srub, Online

Ukázalo se, že z únavy ze včerejška se musíme pořádně vyspat, protože v táboře byl ještě v 8:30 úplný klid, tak jsme nechali děti spát. Ale pak po snídani odstartoval krutopřísnej orienťák. Legendou k němu bylo, že v okolí byly lokalizovány nezničitelné kapsule se semínky, které pro nás ukryli předci, abychom je po svém návratu na NOVOZEM mohli využít. A tato semínka mohou pomoci v novo-zkulturňování Novozemě.

.Děti dostaly 2 mapy, 5 šifer a ke třem, které pro ně byly nové, dostaly i klíč. Morseovku a postapokalyptickou abecedu už mají v malíku.

Vše rozluštily a dozvěděly se, že jedna kapsule je v HOSTECH - „hledej na návsi u kostelíčka“ // KOLOMĚŘICE - „hledej tam, kde se místní informují o kulturním dění v okolí“ // V KOLODĚJÍCH -„hledej pivní sklep u zámečku“ // V NUZICÍCH - „hledej na návsi u kapličky v křoví tam, kam se dívá ptáček v rukou víly. // PÁTÁ kapsule se semínky se nestrefila na civilizační bod a tak ji teď střeží LADY PIGEON. (kdo by nepochopil, co je lady pigeon, najde odpoveď v online zpravodajstvi předešlých dnů - jen musí poctivě číst jaké hry a KDE je hrajeme a že nad naším tábořištěm na kopci směrem na Hvožďany je louka jménem Holubička :-) )

Nicméně, podívejte se sami do map, abyste viděli, jakou štreku děti ušly a že minimálně jednou museli přeplavat řeku. Díky novým technologiím jsme poprvé otestovali variantu orienťáku ne na čas, ale na optimálně zvolenou nejkratší trasu. Což zajistilo, že se děti neuštvaly k smrti, ale naopak měly možnost vnímat kudy vlastně jdou a hlavně pracovat s kompasem a mapou. A tak víme, že jej ušly následovně:

1. družinka = 17.43km, 2. družinka = 17.21km, 3. družinka = 17.80km, 4. družinka = 17.21 km, 5. družinka = 19.04km, 6. družinka = 21.11km

Vítězství tedy bylo dělené první místo pro družinky 2 a 4.

.Odznáček s kompasem si vysloužili a po právu dostali úplně všichni, protože jsou to borci!

Jako programák posledních několika let přiznávám, že to byl jeden z nejnáročnějších orienťáků, co tu kdy byl.

Odpoledne jsme padli a odpočívali. Tedy většina, družinka 2 dorazila vlastně až později odpoledne, protože šli podle kompasu skutečně, co nejkratší cestou, ale tím pádem šli témeř celou dobu doslova „necestou“. Nejprve bylo v plánu celotáborové focení, ale odložili jsme jej na víkend než se rozdělíme na vodáky a suchozemce a vodáci nás opustí na Otavu.

Večer buřťák s kytarou a šlo se spinkat.

DOBROU NOC.